Simson: Nesmrtelná legenda východoněmeckých silnic žije dál

Historie značky Simson a její vznik

Příběh značky Simson je fascinující cestou časem, která začala v malém durynském městečku Suhl. Bratři Löb a Moses Simsonovi tam v roce 1856 založili továrnu, která měla původně vyrábět zbraně a ocelové výrobky. Kdo by tehdy tušil, že z této malé dílny vyroste podnik, který jednou rozpohybuje celou východní Evropu?

Osud si s firmou pořádně pohrál. V roce 1936 přišel krutý zlom - nacisté firmu násilně zabrali a rodina Simsonů musela uprchnout do Ameriky. To ale nebyl konec příběhu, spíš začátek nové kapitoly.

Zlatá éra Simsonu přišla v době NDR. Pamatujete si ještě na ty charakteristické zvuky motorek, které se rozléhaly ulicemi? První vlaštovkou byl model SR1 v roce 1955 - spolehlivý společník pro každodenní cesty. A pak přišla legendární řada S50! Tyhle motorky nebyly jen dopravním prostředkem, byly součástí identity celé generace.

Každý, kdo někdy vlastnil Simsona, vám potvrdí, že to nebyla jen motorka. Byl to člen rodiny, věrný parťák na cestách. Ať už jste jeli do práce, na rande nebo na výlet, Simson vás nikdy nenechal ve štychu. Jasně, občas bylo potřeba něco přitáhnout nebo vyměnit svíčku, ale to k tomu patřilo.

Příchod západní konkurence po pádu Berlínské zdi znamenal pro Simson těžkou ránu. I když se značka snažila přizpůsobit novým časům, v roce 2002 musela zavřít brány továrny. Ale víte co? Duch Simsonu žije dál. Stačí zajít na nějaký sraz veteránů a uvidíte, s jakou láskou lidé své Simsony opečovávají.

Dneska jsou tyhle motorky víc než jen dopravní prostředek - jsou to pojízdné muzejní kousky, které vypráví příběh o době, kdy se průmyslová historie psala v srdci Evropy. A když kolem vás prosviští upravený Simson, určitě se za ním s úsměvem ohlédnete.

Nejpopulárnější modely Simson S51 a S50

Simsonky - tyhle legendární východoněmecké padesátky S51 a S50 prostě k našim silnicím neodmyslitelně patří. Když si vzpomenu na ty časy, kdy jich po našich cestách jezdily stovky! A není divu - byly spolehlivé, opravit se daly prakticky kdekoli a náhradní díly se sehnaly za pár korun.

Starší model S50 to všechno odstartoval v roce 1975. Jasně, těch 60 za hodinu nikoho neoslnilo, ale ke každodennímu dojíždění do práce nebo na výlet za město to bohatě stačilo. Ta bytelná čtyřstupňová převodovka vydržela prakticky všechno.

Když pak přišla S51, byl to pořádný skok dopředu. Elektronické CDI zapalování bylo něco, o čem se předtím mohlo majitelům jen zdát - žádné věčné seřizování kladívek, motor chytl prakticky na první našlápnutí. A těch 65 kilometrů v hodině už bylo znát.

Co na těch mašinách bylo fakt super? Ta šikovná schránka pod sedlem, kam se vešlo nářadí i svačina. S plnou nádrží jste v pohodě ujeli přes 300 kiláků, což bylo na tehdejší dobu fantastické.

Dneska jsou tyhle motorky zlatý poklad. Když potkáte nějakého nadšence, často uvidíte nablýskaný kousek s LED světly nebo digitálním tachometrem. Sehnat díly není problém, buď jsou nové, nebo se dají vyšťourat na vrakovištích.

A víte, co je zajímavé? Simsonky válely i na závodních okruzích. Šikovní mechanici z nich dokázali vykouzlit pořádně rychlé mašiny, co se neztratily ani v závodech.

Není proto divu, že ceny zachovalých kousků letí nahoru. Vždyť je to kus naší motorkářské historie, na kterou spousta z nás dodnes vzpomíná s úsměvem na tváři.

Technické parametry a výkon motorů

Simson - legenda východoněmecké výroby, která psala historii na našich silnicích. Model S51 se svým charakteristickým jednoválcovým dvoutaktním motorem o objemu 49,9 ccm se stal symbolem své doby. Kdo by neznal ten typický zvuk malého simsonka, který se rozléhal ulicemi?

Představte si tu praktičnost - na jeden desetilitrový tank jste dokázali ujet přes 300 kilometrů! Základní model zvládal šedesátku, a pokud jste měli sportovnější verzi, klidně jste se proháněli rychlostí až 75 km/h. Čtyřstupňová převodovka s nožním řazením byla na tehdejší dobu skutečně pokrokové řešení.

Bubnové brzdy - vpředu 125 mm a vzadu 110 mm - možná to dnes zní skromně, ale věřte, že na běžné ježdění to bohatě stačilo. A ta praktičnost startování! Když nefungovala nožní páka, šlapací pedály vás nikdy nenechaly ve štychu.

S příchodem modelu S53 přišel výkonnější motor se 4,1 kW a modernější elektronika. To už bylo něco! Důmyslné chlazení vzduchem s promyšlenými žebry fungovalo jako švýcarské hodinky. Kompresní poměr 9,5:1 zajišťoval, že motorka jela svižně i na běžný benzín.

S váhou pouhých 84 kilo byla radost tyhle stroje ovládat. Sedlo ve výšce 780 mm umožňovalo pohodlné řízení jak vytáhlým basketbalistům, tak drobnějším jezdcům. A ta spolehlivost? Však se taky říkalo: Simson nejede jen když nechce, nebo když nemá benzín.

Simson není jen motorka, je to životní styl. Kdo nepoznal vůni dvoutaktu a zvuk jeho motoru, neví co je pravá svoboda na dvou kolech.

Radek Hloušek

Typické vlastnosti a spolehlivost motocyklů Simson

Simsony - to byla prostě klasika na dvou kolech! Jejich největší předností byla nezničitelná konstrukce a precizní zpracování, díky kterému vydržely sloužit celé generace. Kdo někdy vlastnil Simsona, ten dobře ví, že opravy zvládl i naprostý laik v garáži.

Padesátkové dvoutaktní motory byly skutečným zázrakem techniky - při rozumné spotřebě dokázaly překvapit svým výkonem. Kvalitní chromovaný válec a bytelná kliková hřídel? To nebyla náhoda. Však taky není divu, že spousta těchto strojů najezdila přes 50 tisíc kilometrů bez větších oprav.

Na silnici se Simson choval jako přibitý. Odpružení? Naprostá pohoda i na tehdejších rozbitých cestách. Svařovaný rám z kvalitních trubek si poradil s čímkoliv - a to i když jste vzali spolujezdce. Teleskopy vepředu a dvojice tlumičů vzadu zajistily, že jízda byla příjemná a bezpečná.

Elektrika byla na svou dobu špička. Alternátor házel proudu víc než dost, světla svítila jako má být. A ty bytelné přepínače a páčky? Ty přežily snad úplně všechno.

Co se týče praktičnosti, tady Simson opravdu exceloval. Pohodlné sedlo, ze kterého vás nebolel zadek ani po stovkách kilometrů. Nádrž na 10 litrů znamenala, že jste nemuseli pořád koukat po benzínkách - v pohodě jste ujeli přes 300 kiláků.

Simson byl zkrátka univerzál každým coulem. Ať už jste potřebovali dojet do práce nebo vyrazit na víkend, tohle byla správná volba. Mladí ho milovali, protože se dal snadno upravovat a vylepšovat. Není divu, že spoustu těchto strojů potkáváme na silnicích i dnes.

I když to byl vlastně docela jednoduchý stroj, každý detail byl promyšlený a precizně zpracovaný. Tahle kombinace z něj udělala legendu, která žije dodnes. A kdo ho má v garáži, ten ví, že má skutečný poklad.

Náhradní díly a dostupnost na trhu

Kdo by to byl řekl - náhradní díly na starý dobrý Simson dneska seženete snáz než kdy dřív! Ať už potřebujete cokoliv běžného, stačí zabrouzdat po internetu nebo zajít do specializovaného obchodu. Jasně, původní díly z doby výroby jsou pořád k mání, ale to si někdy člověk připadá jak v klenotnictví - zvlášť když sháníte něco na hodně starý model.

Model	Objem motoru	Výkon	Rok výroby	Max. rychlost
Simson S51	49.9 ccm	3.7 kW	1980-1989	60 km/h
Simson SR50	49.9 ccm	3.4 kW	1985-1990	50 km/h
Simson S50	49.9 ccm	3.4 kW	1975-1980	50 km/h

Na trhu to dneska jen bzučí replikami - hlavně z Česka, Polska a Německa. Je to jako ruleta - některé díly jsou prvotřídní, jiné by člověk nejradši poslal rovnou do šrotu. Každý ostřílený simsonista vám potvrdí, že na důležitých věcech, jako jsou písty nebo elektrika, se prostě nevyplatí šetřit.

Fakt super je, jak se rozrůstá komunita šikovných řemeslníků. Ti borci dokážou pomocí moderních vychytávek jako 3D tisk vyrobit i součástky, co už roky neexistují. Díky tomu můžou po silnicích stále brázdit i prastaré kousky, které by jinak asi skončily někde v koutě garáže.

Burzy a srazy - to je kapitola sama pro sebe! Kromě toho, že tam většinou seženete, co potřebujete, potkáte partu nadšenců, co vám rádi poradí s každým šroubkem. Tyhle akce jsou dneska populárnější než kdy dřív.

Na netu najdete spoustu návodů a tipů od zkušených simsonistů, kteří se o své know-how rádi podělí. Už nemusíte tápat s každou opravou jako slepý v mlze.

S cenami je to jako na houpačce. Běžné věci jako řetězy nebo gumy jsou v pohodě, ale některé vzácnější kousky vám můžou pěkně provětrat peněženku. A pozor na jaro - to všichni vytahují mašiny z garáží a ceny letí nahoru rychleji než simson z kopce.

Zkušení majitelé vědí svoje - vyplatí se mít doma zásobu nejčastěji měněných dílů. Když pak něco rupne, nemusíte zběsile obvolávat všechny obchody v okolí a modlit se, aby to měli skladem.

Oblíbenost v Československu a východním bloku

Simson nebyl jen obyčejný dopravní prostředek - v 70. a 80. letech se stal pro mladou generaci symbolem vytouženého pocitu svobody. Kdo by tehdy netoužil po legendárním modelu S51? Zatímco Jawička byla pro mnohé nedostižným snem, východoněmecký Simson představoval dostupnější cestu k vlastnímu stroji.

Vzpomínáte si na ten charakteristický zvuk motoru? Tahle motorka byla prostě jiná - spolehlivá jako švýcarské hodinky a přitom tak jednoduchá na údržbu. Když se něco rozbilo, stačilo zajít do železářství pro součástky nebo se poradit s kamarády z ulice. Každý druhý kluk věděl, jak vyměnit svíčku nebo seřídit karburátor.

Síť servisů byla tehdy hustší než dneska hospody a náhradní díly se daly sehnat prakticky všude. Na rozdíl od dnešní doby jste nepotřebovali diagnostický počítač ani speciální nářadí - šikovné ruce a selský rozum většinou stačily.

Pamatujete na ty víkendové vyjížďky s partou? Na Simsonu se jezdilo do školy, na rande i na čundry. Každý stroj měl svůj příběh, svou duši, a často putoval z otce na syna jako rodinné dědictví. Není divu, že dodnes existují nadšenci, kteří tyhle východoněmecké klenoty renovují a scházejí se na srazech.

Pro mnohé z nás není Simson jen motorka - je to kus historie, vzpomínka na mládí a symbol doby, kdy se o technice přemýšlelo jinak. Dneska můžete vidět spoustu nablýskaných kousků na veteránských akcích, kde jejich majitelé s hrdostí vypráví příběhy svých strojů. A věřte nebo ne, některé z nich jezdí líp než lecjaký moderní skútr.

Renovace a údržba veteránů Simson

Renovace historických motocyklů Simson je jako cesta časem do zlaté éry československého motorismu. Každý kousek téhle legendární značky si žádá osobitý přístup a pořádnou dávku řemeslného umu. Než se do toho pustíte, musíte si stroj pořádně nafotit a promyslet, jak na to.

Srdcem každého Simsonu je jeho dvoutaktní motor - robustní jako tank, ale roky v garáži mu na kráse zrovna nepřidaly. Když ho rozebíráte, každý šroubek vám vypráví svůj příběh. Válec s pístem bývají většinou nejvíc zkoušené, a těsnění? To už dávno není, co bývalo.

Rám je kapitola sama pro sebe - rez si často našla cestu tam, kde byste ji nejméně čekali. Hlavně kolem motoru a ve spojích to bývá jako krajkování. A pozor na geometrii - když se to ohne, motorka už nikdy nepojede jako dřív. S barvou to taky není jen tak - musíte trefit přesně ten správný odstín z doby, kdy byl váš Simson ještě mladík.

Elektrika, to je jako operace na otevřeném srdci. Staré dráty se vám můžou rozpadnout přímo pod rukama. Nová kabeláž musí vést přesně tam, kde vedla ta původní - žádné moderní zkratky. A zapalování? To musí šlapat jako hodinky.

Když už máte hotovo, není čas si oddechnout. Pravidelná péče je základ - před sezónou všechno proklepnout, seřídit, promazat. Karburátor musí zpívat tu správnou písničku a řetěz nesmí připomínat gumičku.

Fotky, manuály, katalogy - všechno se hodí. Zapisujte si každý krok renovace, jednou to ocení někdo další, kdo se do toho pustí po vás. Není to jen o šroubování, je to o zachování kousku naší historie. Každý zachráněný Simson je jako časová kapsle, která nám připomíná, jak se kdysi jezdilo po našich silnicích.

Sběratelská hodnota a současné ceny

V poslední době se ceny legendárních Simsonů šplhají do závratných výšek. Vzpomínáte si na doby, kdy jste mohl pořídit zachovalou es-jednupadesátku za pár tisícovek? Ty časy jsou dávno pryč. Dneska za pěkný kousek v původním stavu klidně vysázíte 25 až 45 tisíc na dřevo.

Fajnšmekři nejvíc prahnou po modelech S50 a S51 v limitkách. Electronic nebo Enduro? To už je jiná písnička - tam se bavíme o částkách přes 60 tisíc, a to jen když máte štěstí. U renovovaných mašin s čistým rodokmenem se cenovka může vyšplhat ještě výš, zvlášť když má původní lak a chróm.

Není to jen o samotných strojích. Sběratelé se doslova perou o každý původní manuál, prospekt nebo dobové doplňky. Za starou dílenskou příručku dáte klidně několik tisíc - a to nemluvím o originálních nosičích nebo chromovaných krytech, které hodnotu motorky pořádně nakopnou.

Renovátorští machři, co se vyznají v Simsonech jako nikdo jiný, odvádějí prvotřídní práci. Kvalitní renovace vás vyjde na 80 až 120 tisíc, ale věřte mi, že ta investice za to stojí. Mašina pak má často ještě větší hodnotu.

Závoďáky a prototypy, to je úplně jiná liga. Když se nějaký objeví, což je vzácné jako šafránu, může cenovka vyletět klidně přes 200 tisíc. To už musíte být fakt zapálený sběratel s pořádně naditou peněženkou.

Pro ty, co chtějí začít a nemají zrovna našetřeno, existuje i schůdnější cesta - koupit rozdělaný projekt. Za patnáct tisíc můžete mít základ, ale počítejte s tím, že shánění originálních dílů vám dá zabrat a taky pořádně provětrá peněženku.

Investice do starých Simsonů se ukazuje jako překvapivě dobrý tah. Hodnota těchto strojů pořád roste a vypadá to, že ještě poroste. Ale ruku na srdce - opravdoví fandové to nedělají pro peníze. Je to o té radosti, když v garáži leští svůj poklad a můžou o něm vyprávět další a další příběhy.

Komunita fanoušků a srazy majitelů

Simsonářská rodina je něco, co musíte zažít na vlastní kůži. Tahle parta nadšenců je v Česku jednou z nejživějších motoristických komunit a když se sejdou, je to vždycky pořádná jízda. Vůně dvoutaktu, rachot motorů a hlavně - spousta skvělých lidí se stejnou vášní.

Víte, jak vypadá takový letní sraz na Moravě? Tři stovky nablýskaných mašin zaparkovaných v řadách, od klasických espadesátek až po vytuněné závoďáky. Všude kolem postávají skupinky, co probírají každý detail svých strojů. Hele, jak jsi vyřešil ten karburátor? Mrkni na tenhle lak, dělal jsem ho celý měsíc!

Internet dal simsonářům úplně nový rozměr. Na fórech to žije od rána do večera - někdo shání vzácný díl, jiný se chlubí čerstvě dokončenou renovací. Když máte problém, stačí napsat a za chvíli se vyrojí desítky rad od zkušených mazáků.

Fakt pecka jsou ty workshopy ve specializovaných dílnách. Staří mistři tam předávají svoje finty mladým, a když vidíte, jak patnáctiletý kluk rozebírá motor s chirurgickou přesností, víte, že tahle tradice jen tak nevymře.

Závody? To je kapitola sama pro sebe! Od sprintů po vytrvalostní šílenosti, kde se ukáže, co v těch strojích doopravdy je. Je super vidět, jak se do toho vrhají mladí - někteří sotva dosáhnou na řídítka, ale už teď jsou to simsonáři tělem i duší.

Místní kluby jsou jako druhá rodina. Scházíme se, vyrážíme na společné projížďky, pomáháme si s opravami. A když někdo potřebuje poradit nebo půjčit nářadí? Stačí říct. Takhle se z koníčku stává životní styl, který spojuje lidi napříč generacemi.

Sportovní úpravy a závodní historie

Simsony se v šedesátých letech staly skutečným fenoménem závodního světa. Kdo by to byl tehdy řekl, že z obyčejného dopravního prostředku vzniknou tak úžasné závodní stroje? Největší slávu si vysloužil model S51, který svou bytelnou konstrukcí přímo vybízel k vylepšování.

Šikovné české ručičky dokázaly z těchto motorek vytáhnout neuvěřitelné věci. Úpravy motorů byly jako malé umělecké dílo - zvětšený kompresní poměr, vyladěné časování, ostřejší vačky. Pamatuju si, jak mechanici trávili dlouhé hodiny v dílnách, aby své stroje dostali přes magickou hranici 100 km/h.

V tehdejší NDR byla dílna Bernda Schmidta něco jako svatostánek pro všechny simsonáře. Jejich upravené motorky měly dvojnásobný výkon oproti originálu - představte si tu radost, když motor najednou dával 12 koní! To bylo něco neskutečného.

Terénní úpravy byly kapitola sama pro sebe. Z městského pomocníka se stal drsný offroad bojovník. Zesílené tlumiče, chundelaté pneumatiky, a když to v terénu zapružilo, byl to prostě koncert. Každý kutil si ladil převodovku podle svého - někdo chtěl spíš tah do kopce, jiný zase rychlost na rovině.

Naši závoďáci byli přitom skuteční mistři improvizace. Když něco nešlo sehnat, prostě si to vyrobili. Vymýšleli vlastní úpravy chlazení, experimentovali s brzdami. A světe div se - některá jejich řešení se později objevila i v sériové výrobě!

Dneska už je to jiná liga, ale láska k simsonům žije dál. Na srazech veteránů potkáte nablýskané závoďáky s příběhem, za kterým se skrývají hodiny práce nadšených renovátorů. Každý takový stroj je živoucí vzpomínkou na dobu, kdy se z obyčejných motorek stávaly závodní legendy.